Půst je zdržení se všeho, co jej přerušuje, v době od úsvitu do západu slunce.

Půst v měsíci ramadánu je povinností podle Koránu, sunny i konsensu učenců (idžmá’).

Bůh v Koránu praví: „Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli - snad budete bohabojní!” (súra Kráva, 2:183)

a dále: „Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc, nechť se postí!” (súra Kráva, 2:185)

Hadís podle Talhy bin Ubajdulláh uvádí: Jeden člověk se zeptal Proroka (NBŽM): ‘Posle Boží, pověz mi, jaký půst mi Bůh přikázal?’ Prorok (NBŽM) odpověděl: ‘Půst v měsíci ramadánu.’ Muž se zeptal: ‘A ještě nějaký jiný?’ Prorok (NBŽM) řekl: ‘Ne, kromě dobrovolného.’

V hadísu, ve kterém Prorok (NBŽM) vyjmenoval pilíře islámu, zmínil půst v měsíci ramadánu jako jeden z nich. V této otázce existuje i množství dalších důkazů.

Podle konsensu (idžmá’) islámské obce je půst v měsíci ramadánu povinný. Je to jeden z pilířů islámu, které jsou ve víře nutností. Kdo tento půst popírá, je nevěřící odpadlík od víry.

Půst v měsíci ramadánu byl přikázán ve druhém roce hidžry, přesně v měsíci šacbánu druhého roku hidžry.

Kdo se musí postit?

Půst v měsíci ramadánu je povinný pro všechny muslimy, muže či ženy, kteří vyhovují následujícím podmínkám:

1. Musí být duševně a fyzicky zdraví.

2. Musí být plnoletí a dosáhnout věku pohlavního a rozumového dospívání, což je obvykle kolem čtrnácti let. Mladší děti by měly být vedeny k cvičení na jednodušší úrovni, aby po dosažení puberty byly k dodržování půstu fyzicky i duševně připraveny.

3. Musí být přítomni ve svém trvalém bydlišti, rodném městě, farmě, na půdě svého závodu atd. Znamená to, že by neměli cestovat na vzdálenost 80 kilometrů a více.

4. Musí si být jistí, že jim půst nezpůsobí žádnou škodu tělesnou ani duševní a jiné obtíže než hlad, žízeň atd.

Výjimky z půstu

Výše uvedené podmínky vylučují následující skupiny muslimů:

1. Děti, které nedosáhly věku pohlavního a rozumového dospívání.

2. Duševně nemocní lidé, kteří nejsou za své činy zodpovědní. Tyto dvě kategorie jsou osvobozeny od půstu a jejich příslušníkům není nařízena žádná náhrada.

3. Muži a ženy, kteří jsou příliš staří a slabí, než aby mohli tuto povinnost dodržovat a snášet její útrapy. Tito lidé jsou od povinnosti půstu osvobozeni, musejí však nabídnout přinejmenším jednomu chudému muslimovi průměrné celé jídlo nebo jeho hodnotu za každý den půstu. Náhrada naznačuje, že pokud se mohou postit jeden den, měli by tak učinit, za každý nedodržený den půstu však musejí nabídnout stanovenou náhradu. Jinak se budou ze své nedbalosti zodpovídat.

4. Nemocní lidé, jejichž zdraví by bylo půstem vážně poškozeno, mohou půst odložit až na dobu, kdy budou opět zdraví, a mohou jej den po dni nahradit.

5. Lidé, kteří cestuji na vzdálenost 80 kilometrů nebo delší. V takovém případě mohou lidé půst dočasně přerušit a mohou jej nahradit později, opět den za den. Je však pro ně lepši, jak praví Korán, půst dodržet, pokud nečelí zvlášť krutým útrapám.

6. Těhotné ženy a kojící ženy mohou rovněž přerušit půst, jestliže by ohrozil zdraví jejich nebo zdraví jejich dětí. Musí však půst nahradit později, opět den za den.

7. Ženy během menstruace (nejvýš deset dní) nebo během šestinedělí (nejvýš čtyřicet dní). Není jim dovoleno postit se, ani když se postit mohou a chtějí. Musejí odložit půst na dobu po uzdravení a pak jej den za dnem nahradit.

Měli bychom mít na paměti, že stejně jako v jiných islámských záležitostech je nutné dát najevo úmysl, že se půst vykonává jako výraz poslušnosti Boha, jako reakce na Jeho vedení a z lásky k Němu.

Půst v kterýkoli den ramadánu pozbývá platnost, jestliže člověk úmyslně jí, pije nebo kouří nebo se oddává intimnímu styku a jestliže nechá projít cokoli ústy do vnitřních částí těla. Koná-li to člověk úmyslně a bez žádného ospravedlnitelného důvodu, pak trest činí šedesát dní půstu po sobě nebo se jako druhá možnost nabízí dostatečné nasycení šedesáti osob a kromě toho držení půstu jeden den za každý den, kdy byl půst porušen.

Jestliže se poruší půst v jiné dny než v dny měsíce ramadánu z ospravedlnitelných důvodů, které jsou uvedeny výše pod nadpisem „výjimky“, pak člověk musí půst nahradit později, den za den nedodrženého půstu.

Jestliže se někdo dopustí chyby a udělá něco, co by jinak půst porušilo, pak není půst zrušen, zůstává v platnosti za předpokladu, že danou činnost přestal konat v okamžiku, kdy si uvědomil, co vlastně dělá.

Po dokončení půstu v měsíci ramadánu musí být rozdána zvláštní dobročinná dávka známá jako sadaqatu-l-fitr (dobročinnost na počest konce půstu).